čtvrtek 26. září 2013

Plačící strom

... vydává smutné svědectví ...




Včera mne probudil zvuk motorové pily. A toto je výsledek.
V průběhu stavby byl sice tento strom nějakou iniciativou "zachráněn", ovšem jaká možnost života mu byla ponechána ? To je vidět zde - obezděné kořeny a nahoře, nahoře "opižlaný" pahýl. Přitom okolo jsou prostory, které jsou používány ke zbytným službám (kavárna apod.). Kdyby mu bylo ponecháno o něco místa více, mohl by důstojně košatět a dělat radost okolí. Takto musí usedavě plakat a svými slzami vydávat smutné svědectví o dnešním člověku - roztahovačném, bezohledném a bezcitném.
Kdy konečně otevřeme oči ? Je mi stydno a úzko u Srdce. Kdy už začneme plakat my a očistíme tak svou duši, abychom mohli začít jinak, navrátit se k pravému lidství a životu a moci zase ronit slzy radosti a štěstí, nikoli bolesti a zoufalství ... ?


2 komentáře:

  1. :-( mmm
    lidé jsou jaksi nepoučitelní a moc rychle zapomínají.. :-( každý sám za sebe..malým gestem, úsměvem, podanou rukou, pravým konáním.. zraje, kvete, roste..mění realitu..
    ale - masa- (vždy) myslím, má k usebrání, nitru, ještě dalekou cestu.. a to se bohužel odráží i na tom, v čem/jak žijeme...
    také bych si přála méně zaslepenosti..a žití dle -jiných- principů..
    ..

    pozdravuji strom..:-)

    OdpovědětVymazat